„Nuže tedy, vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli.“ Obyčejný křesťan si možná vyslechne dnešní druhé čtení s velkým uspokojením. Konečně to někdo těm bohatcům nandal! Sice asi nikdo z nás se neživí tím, že by kosou sklízel obilí. Ale pokud jsme zaměstnanci, můžeme v té nevybíravé sociální kritice pocítit oporu.
Přesto vyznívá to čtení trochu znepokojivě. Na které že to straně vlastně stojíme? Jídlo nám sice obvykle nehnije, protože máme ledničky a mrazáky. Také proti molům existují chemické prostředky. Ale přece jen – netýká se to důrazné napomenutí také nás? Položme si otázku, kdo je to vlastně boháč. Ten, který nemusí chodit do práce? Ten, který má na kontě miliony? Myslím, že v Písmu sv. je „boháčem“ v pejorativním smyslu slova ten, kdo si nechce klást nepohodlné otázky a kdo už nemá žádná přání a jen se bojí, aby nepřišel o to, co nashromáždil.
Toto určení bych rád ještě trochu rozvinul. Kdo je to boháč? Boháč je ten, který si nechce nechat pomoci, protože v tom tuší pro sebe jen léčku a ohrožení – stačí přece se svými penězi na všecko sám. A přirozeně také nechce pomáhat druhým, to by ho totiž stálo čas a náklady.
Každý z nás sám za sebe tedy dnes stojí před otázkou: Jsem i já boháč? A tady už nejde zdaleka jen o peníze. Totéž se dá říci také jinak: chci si dát pomoci a chci pomáhat druhým – nebo nechci? Jistě rádi sem tam vypomůžeme, ale má to své limity. Jistě uvítáme sem tam nějakou asistenci, ale rádi si nad věcmi držíme kontrolu. A to je právě to, co Ježíšovi nejvíc vadí.
Pokud jde o známou pasáž s usekáváním údů, v dnešním katolickém týdeníku najdete krásný výklad biblisty Jaroslava Brože: ruka symbolizuje násilí, noha nezřízenou sexualitu, oko zvědavost a špehování. Především ale ten text jako celek odvádí od falešné jistoty a pocitu zajištění: mám všeho dost, respektuji pravidla, o nikoho nic nepotřebuji a nikdo ať po mně nic nechce… Ježíš nás vyvádí z tohoto smrtelně nebezpečného omylu. Nechceme-li si dát pomoci a odmítáme-li pomáhat druhým, jsme politování hodní boháči a stráví nás oheň vlastního sobectví a strachu.
26. neděle v mezidobí – B
Koloděje, 30. 9. 2018 v 9h
Moje kázačky 